Exportní EIA

Hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí

Od 1. května 2002 zavedla Česká exportní banka, a.s. povinnost žadatele o vývozní financování předkládat bance informace, které umožní vyhodnotit vliv uvažovaného vývozu na životní prostředí v zemi jeho konečného určení. Tato povinnost vyplývá z mezinárodního závazku České republiky, přijatého na půdě OECD v listopadu 2001, a zásadně se týká všech vývozních projektů se splatností vývozního úvěru dva roky a více. Obdobně při poskytování oficiální podpory vývozu postupují i ostatní členské země OECD.

Proč hodnotit?

Vliv vývozních projektů na životní prostředí patří již po léta mezi citlivá témata. Členské země Evropské unie byly vybídnuty k posílení společných přístupů k otázkám vlivu exportních úvěrů na životní prostředí.
V roce 2001 ministři OECD konstatovali, že politika poskytování oficiálně podporovaných vývozních úvěrů může pozitivně přispívat k dlouhodobě udržitelnému rozvoji a měla by být v souladu s jeho cíli.
Pracovní skupina OECD pro vývozní úvěry a úvěrové garance (ECG) definovala „Společné přístupy k exportním úvěrůma životnímu prostředí“.

Nabízíme:

• exportní EIA – posouzení vlivu vývozu a investic na životní prostředí (EGAP, Světová banka),
• posouzení záměrů EIA v České republice a zahraničí,
• aplikovanou geologii a hydrogeologii (ekologické zátěže, sanační práce, rekultivace),
• zpracování žádostí o dotace z EU fondů, Studie proveditelnosti a CBA, konzultační činnost,
• technickou a organizační podporu zahraničních investorů,
• ekologické audity – due dilligence.
• zpracování dílčích analýz (hlukové studie, rozptylové studie, biologické průzkumy, posouzení vlivů na lokality Natura 2000, vliv záměru na veřejné zdraví, …).

I. CITLIVÁ ODVĚTVÍ (výběr)

• rafinérie ropy (kromě podniků vyrábějících z ropy pouze maziva) a zařízení pro zplynování a zkapalňování 500 tun nebo více uhlí nebo asfaltových břidlic denně,
• tepelné elektrárny a ostatní spalovací zařízení s tepelným výkonem 300 megawattů nebo víc a atomové elektrárny a jiné atomové reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení na výrobu a konverzi štěpných a množivých materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt trvalého tepelného zatížení),
• zařízení, zkonstruovaná výhradně pro výrobu nebo obohacení jaderných paliv, přepracování ozářených atomových paliv, nebo pro uskladnění, likvidaci a zpracování radioaktivního odpadu,
• velká zařízení na prvotní tavení litiny a oceli a na výrobu neželezných kovů,
• zařízení na těžbu azbestu a na zpracování a přeměnu azbestu a produktů obsahujících azbest: na azbestocementové produkty s roční výrobou větší než 20000 tun hotového výrobku; na třecí materiály s roční výrobou větší než 50 tun hotového výrobku; a na ostatní použití azbestu větší než 200 tun ročně,
• integrovaná chemická zařízení včetně výroby a přepravy pesticidů a nebezpečných/toxických materiálů,
• výstavba dálnic, silnic pro motorová vozidla a tratí pro dálkovou železniční přepravu, stavba letišť s délkou hlavní rozjezdové/přistávací dráhy 2100 metrů nebo víc,
• velkoprůměrové (nad 800 milimetrů a více) ropovody a plynovody,
• námořní přístavy, jakož i vnitrozemské vodní kanály a přístavy pro vnitrozemskou plavbu, které umožňují průjezd lodí s více než 1300 tunami BRT nosnosti,
• zařízení na odstraňování odpadů na spalování, chemické zpracování nebo zavážku toxických a nebezpečných odpadů,
• velké přehrady a nádrže (s akumulačním prostorem nad 10 milionů krychlových metrů),
• činnosti spojené s čerpáním podzemních vod v případech, když roční objem čerpané vody dosahuje 10 milionů krychlových metrů nebo víc,
• výroba celulózy a papíru ve výši 200 vzduchem sušených metrických tun nebo více denně,
• velké doly, povrchová těžba a zpracování kovových rud nebo uhlí (s těžbou nad 1 milion tun ročně) a zařízení na jejich zpracování,
• výroba uhlovodíků,
• velká skladovací zařízení pro ropu, petrochemické a chemické výrobky (s kapacitou nad 10000 tun).

II. CITLIVÉ OBLASTI

• polopouštní oblasti a okraje pouští,
• oblasti náchylné k erozi nebo k proměně na poušť,
• místa na seznamu památek světového kulturního dědictví lidstva,
• oblasti archeologického významu,
• tropické nebo subtropické lesy (pralesy),
• řeky, jezera, pobřeží, pobřežní šelfy, korálové útesy a bažiny (mokřady),
• národní parky, přírodní rezervace, chráněné oblasti (včetně akumulace vod) a jiné rezervace národního nebo regionálního významu,
• místa výskytu (přirozené prostředí) ohrožených druhů flóry nebo fauny nebo oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí,
• přirozené prostředí poskytující důležité zdroje pro ohrožené skupiny obyvatelstva (původní obyvatelstvo nebo kmenová společenství),
• území nedotčená lidskou činností (divočiny),
• oblasti s vysokou koncentrací osídlení nebo průmyslových činností, pokud by další rozvoj spojený s projektem představoval dodatečné značné zatížení životního prostředí nebo přesídlení obyvatelstva.